Neznalost zákona neomlouvá. Kdo alespoň několikrát ročně nenahlédne do katastru nemovitostí, dopracuje se podobného – a velmi drahého – zjištění.
Je-li totiž právo ve veřejném seznamu zapsáno, nemůže se nikdo jeho neznalosti dovolávat.
Pro právní úpravu věcných práv je významná jejich evidence ve veřejných seznamech. Těmi NOZ rozumí všechny ty, do kterých může každý volně nahlížet (např. katastr nemovitostí, patentový rejstřík, rejstřík průmyslových vzorů).
Pokud je určitá právní skutečnost v takovém seznamu zapsána, nemůže se nikdo dovolávat její neznalosti. Tím evidence umožňuje prosazení absolutního účinku věcných práv. Má-li totiž určité právo působit i proti dalším osobám, musí mít možnost se o právu dozvědět. Veřejné seznamy jsou tím nejlepším nástrojem pro zajištění publicity věcných práv.
Hlavním účelem veřejných seznamů není pouze centrální evidence zapisovaných údajů, ale jejich úloha spočívá i v upevnění právní jistoty společnosti. K tomu je třeba, aby byla chráněna dobrá víra osob v to, že co je ve veřejném seznamu psáno, je také dáno. A naopak – co v seznamu schází, že ani ve skutečnosti není.
Ustanovení § 980 odst. 2 zakotvuje vyvratitelnou domněnku, že právo zapsané ve veřejném seznamu bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem a naopak, pokud bylo vymazáno, má se za to, že ani ve skutečnosti neexistuje.
Ochrana nabyvatele je tudíž posílena tím, že údaje zapsané ve veřejném seznamu jsou považovány za přesné a spolehlivé, pokud není prokázán opak.
Pokud se někdo s údaji zapsanými ve veřejném seznamu vůbec neseznámil, nemůže se dovolávat své neznalosti (§980 odst. 1 NOZ). Kupující se například nemůže domáhat práv z odpovědnosti za vady nemovitosti, kterou koupil od prodávajícího z důvodu existence zástavního práva (hypotéky) k této věci, neboť měl možnost se o zápisu dozvědět při nahlédnutí do katastru nemovitostí.
Zdroj: justice.cz
