dovolujeme si vás tímto informovat o překvapivém rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Cdo 3399/2010 ze dne 23.5.2012 (dále jen „ rozsudek“).
V rozsudku se Nejvyšší soud ČR krom otázky neplatnosti shromáždění vlastníků jednotek zabýval také otázkou zastupování vlastníků jednotek na shromáždění vlastníků jednotek. Nejvyšší soud ČR se v předmětném rozsudku k této otázce vyjádřil zcela v rozporu s běžnou praxí, jež je akceptována širokou laickou i odbornou veřejností.
Nejvyšší soud ČR v předmětném rozsudku konstatoval, že „právo účastnit se shromáždění (jako jeho člen) a podílet se na jeho rozhodování o záležitostech souvisejících se správou domu je osobním právem vlastníka jednotky.“ Dále soud v předmětném rozsudku uvedl, že „jakkoliv lze hlasování na shromáždění považovat za právní úkon vlastníka jednotky, účast na shromáždění jako taková právním úkonem není.“
S ohledem na uvedená konstatování Nejvyšší soud ČR v rozsudku dovodil, že „ze zákona tudíž oprávnění vlastníka jednotky nechat se na shromáždění vlastníků jednotek zastoupit neplyne a závěr odvolacího soudu, podle něhož mohla M. M. udělit plnou moc k zastupování na shromáždění třetí osobě podle ustanovení § 31 odst. 1 obč. zák., tudíž správným není.“ Nicméně zastupování na základě plné moci zcela nevyloučil s tím, že „v souladu s ustanovením § 9 odst. 14 písm. d/ zákona o vlastnictví bytů mohou takové právo vlastníka jednotky založit stanovy společenství.“
S ohledem na právní systém v ČR lze obecně konstatovat, že předmětný rozsudek není obecně právně závazný a je tedy možné dále postupovat dle dosavadní praxe. Při takovém postupu se však lze důvodně obávat, že v případě vzniku soudního sporu o platnost usnesení shromáždění vlastníků jednotek tímto vzroste riziko, že soud posoudí hlasy odevzdané na základě plné moci, nebo celé shromáždění za neplatné, se všemi důsledky z toho plynoucími (tedy např. vyslovení neplatnosti usnesení přijatých na schůzi shromáždění z důvodu neusnášeníschopnosti shromáždění). Stejně tak je ovšem možné, že pokud by se takový spor dostal v konečném důsledku (rozhodování o mimořádném opravném prostředku) až před Nejvyšší soud ČR, kde by o něm rozhodoval jiný senát než ten, který vydal předmětný rozsudek, mohl by o dané problematice rozhodnout jinak, tedy posoudit schůzi shromáždění, na které byli zastoupeni vlastníci na základě udělených plných mocí i bez nutnosti připuštění této možnosti ve stanovách SVJ, jako platnou.
Současný zákon o vlastnictví bytů bude zrušen a úprava vlastnictví bytů pod názvem „Bytové spoluvlastnictví“ bude začleněna v novém občanském zákoníku – zákon č. 89/2012 Sb. (dále jen NOZ). Bohužel, je třeba konstatovat, že ani tato nová právní úprava bytového spoluvlastnictví neobsahuje výslovné ustanovení o možnosti vlastníka jednotky nechat se zastoupit na shromáždění vlastníků jednotek (oproti ustanovením zákona o obchodních korporacích, v němž se, podobně jako v dosavadním obchodním zákoníku, výslovně upravuje možnost zastoupení na jednání nejvyššího orgánu s.r.o., nebo akciové společnosti, anebo družstva). V § 1206 NOZ odst. 1 se v první větě v tomto směru pouze stanoví, že shromáždění vlastníků jednotek tvoří všichni vlastníci jednotek.
Z výše uvedeného doporučujeme, aby ve stanovách SVJ i v době po 1. lednu 2014 bylo zařazováno výslovné ustanovení o možnosti vlastníka jednotky nechat se zastoupit na shromáždění vlastníků jednotek. A to do ustanovení o členských právech a povinnostech vlastníků jednotek vložit například text:
„Vlastník se zúčastňuje schůze shromáždění vlastníků jednotek osobně anebo v zastoupení na základě písemné plné moci. Zástupcem vlastníka může být jak fyzická či právnická osoba, která je členem nebo společným členem tohoto společenství vlastníků jednotek, tak i fyzická či právnická osoba, která není členem tohoto společenství vlastníků jednotek.“
