Daň z nemovitých věcí v roce 2016

Dnem 1. 5. 2015 nabyl účinnosti zákon č. 84/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a kterým dochází také ke změně zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Tento zákon umožňuje, aby obce ve vztahu k investičním pobídkám poskytly formou obecně závazné vyhlášky poplatníkům osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněné průmyslové zóně.

Dnem 1. 1. 2016 nabývá účinnosti zákon č. 23/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů.

U některých poplatníků dojde ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně ve smyslu § 13a odst. 1 zákona, ačkoliv žádnou nemovitost nenabyli ani nepozbyli. I tito poplatníci však mají povinnost podat daňové přiznání na rok 2016, a to i tehdy, dojde-li u nich ke snížení daňové povinnosti.

1. Změny ovlivňující výši daně, u nichž má poplatník povinnost podat daňové přiznání na rok 2016:

• Předmětem daně ze staveb a jednotek je od 1. 1. 2016 i část budovy nebo inženýrské stavby uvedené v příloze k tomuto zákonu nebo součást jednotky, je-li dokončená nebo užívaná, což má vliv i na zdanění stavebního pozemku jako předmětu daně z pozemků (více informací naleznete zde).
• Změny u stavebních pozemků:
  a) ve vztahu ke zdanitelným jednotkám v bytových domech (více informací naleznete zde)
  b) ve vztahu ke zdanitelným jednotkám v ostatních domech (více informací naleznete zde)
• Stavební pozemky, které jsou určené k zastavění stavbami osvobozenými podle § 9 odst. 1 písm. i) nebo j) zákona, tj. například stavby vodáren, úpraven vody, kanalizačních zařízení, rozvodných zařízení, nebo stavby pro veřejnou dopravu – od 1. 1. 2016 nejsou tyto pozemky považovány za stavební pozemky pro účely daně z nemovitých věcí.

2. Změny, kdy v některých případech může vzniknout poplatníkovi povinnost podat daňové přiznání na rok 2016:

• Upřesnění použití základní sazby daně u tzv. podnikatelských staveb a jednotek ve vazbě na jejich zařazení v obchodním majetku – podnikatel, který má zdanitelnou stavbu nebo zdanitelnou jednotku zahrnutu v obchodním majetku podle zákona o dani z příjmů, použije u nich sazbu daně pro podnikání (§ 11 odst. 1 písm. d) zákona). Dané ustanovení se ale nevztahuje na budovy obytného domu a ostatní budovy tvořící příslušenství k budově obytného domu, zdanitelné jednotky, jejichž převažující část podlahové plochy je užívána jako garáž a na ostatní zdanitelné jednotky (byty a nebytové prostory), které nezahrnují jiný nebytový prostor než sklep nebo komoru.

3. Změny ovlivňující výši daně, u nichž nemá poplatník povinnost podat daňové přiznání za rok 2016:

• U poplatníka, který v bytovém domě vlastní kromě zdanitelné jednotky (bytu/nebytového prostoru) a podílu na společných částech domu i podíl na pozemku, který je součástí jednotky, nebo podíl na jiném pozemku ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek v tomto domě užívaného společně s těmito jednotkami, se uplatní vyšší koeficient 1,22 při stanovení upravené podlahové plochy pro základ daně ze staveb a jednotek, který zohledňuje existenci těchto pozemků ve vlastnictví poplatníka. U některých poplatníků tak může dojít k nepatrnému zvýšení daně ze staveb a jednotek. Tyto pozemky nejsou předmětem daně z pozemků.
  Oproti tomu u poplatníka, který v domě jiném než bytovém (rodinný dům, stavba občanské vybavenosti, administrativní budova, víceúčelová stavba atd.) vlastní kromě zdanitelné jednotky (bytu/nebytového prostoru) a podílu na společných částech domu i podíl na společném pozemku přesahujícím zastavěnou plochu domu nebo na pozemku, který je užíván spolu s jednotkou a je ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek, jsou tyto pozemky předmětem daně z pozemků. V těchto případech však bude vždy uplatněn nižší koeficient 1,20 při stanovení upravené podlahové plochy pro základ daně ze staveb a jednotek, neboť tento koeficient nezohledňuje existenci těchto pozemků v rámci daně ze staveb a jednotek. U některých poplatníků tak může dojít k nepatrnému snížení daně ze staveb a jednotek.
  Přepočet daně provede správce daně automatizovanou konverzí, daň ze staveb a jednotek vyměří z moci úřední. Obdobně tomu bude i v případě daně z pozemků, která bude vyměřena z moci úřední správcem daně ve výši spoluvlastnického podílu na pozemku. Novou výši daně sdělí správce daně poplatníkovi rozhodnutím, zpravidla hromadným předpisným seznamem, případně platebním výměrem. Nedojde-li tedy u poplatníka k jiným změnám, nevzniká mu z titulu této změny povinnost podat daňové přiznání na rok 2016 za již dříve přiznané jednotky. Postup ke zjištění koeficientu pro výpočet upravené plochy zdanitelné jednotky naleznete zde.

4. Změny formální, bez dopadu na výši daně:

• upřesnění názvů předmětů daně ze staveb a jednotek
• stanovení speciální lhůty pro podání daňového přiznání v případě nabytí nemovité věci v dražbě – nepřešlo-li do 31. prosince zdaňovacího období vlastnické právo k nemovité věci prodané v dražbě, je poplatník za nemovitou věc povinen podat daňové přiznání nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž:
  – byly splněny podmínky pro nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené v dražbě, s výjimkou veřejné dražby, vydražitelem nebo předražitelem, nebo
  – bylo vydáno vydražiteli potvrzení o nabytí vlastnického práva k nemovité věci vydražené ve veřejné dražbě.