Nová vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj o rozúčtování nákladů za teplo

Od ledna 2016 vstupuje v platnost nová vyhláška, která přináší změny v dosavadním způsobu rozúčtování plateb za teplo jednotlivým nájemníkům.

Jako každá věc, přinášející změnu do zaběhnutých pořádků, i tato vyhláška vzbudila pozornost a dotazy, protože se dotýká velké skupiny lidí. Připravili jsme proto pro všechny zájemce odpovědi na časté otázky, které s vyhláškou souvisí.

Vyhláška byla ve Sbírce zákonů vyhlášena pod číslem 269/2015 Sb.

V čem spočívá podstata nového způsobu rozúčtování?

Je nově stanoveno procentní vyjádření tzv. základní a spotřební složky, je nově upravena výpočtová metoda při rozdílech v nákladech na vytápění.

Proč ministerstvo považovalo za nutné měnit původní systém?

V podstatě se jedná o tři důvody:

  • snaha lépe přizpůsobit právní úpravu rozúčtování nákladů na teplo a teplou vodu zákonu č. 67/2013 Sb., o službách,
  • snaha reagovat na požadavek povinné instalace měřidel,
  • snaha o úpravu spravedlivějšího způsobu rozúčtování.

V čem je nový způsob rozúčtování spravedlivější?

Především v tom, že pokud dojde k překročení přípustných rozdílů v nákladech na vytápění, provede poskytovatel služeb úpravu výpočtové metody pouze u těch příjemců služeb, u nichž došlo k překročení některé stanovené hranice. U ostatních příjemců služeb se bude vycházet pouze z údajů získaných z měřidel. Zatím se případné rozdíly v nákladech rozúčtovávají na úkor všech příjemců služeb v bytovém domě.

Často cestujeme a byt vytápíme na minimální hodnotu. Tím ušetříme více, než povoluje vyhláška. Proč přesto musíme platit 80 % průměru v domě?

Pokud někdo překročí stanovené hranice odchylky od průměru, musí počítat s tím, že se jeho hodnota nákladů na vytápění upraví na 80 % průměrné hodnoty za zúčtovací jednotku, pokud nebyla dodržena spodní hranice 20 %,  respektive 200 % průměrné hodnoty v případech, že byla překročena horní hranice 100 %. Upravený náklad na vytápění je pak násobkem výměry započitatelné podlahové plochy a upravené hodnoty.

V čem je to spravedlivé?

Dnes na toho, kdo nepřiměřeně šetří, doplácejí ostatní příjemci. Protože každý se musí starat o vytvoření tepelné stability v domě, bylo nutné způsob rozúčtování upravit.

Když se celý bytový dům domluví, že bude v zimě topit jen minimálně, aby tedy i průměrná spotřeba byla minimální, co to znamená pro objekt samotný?

Vymrzlý dům bude plesnivět a obyvatelé si zadělají na daleko větší náklady, než jaké ušetří za topení.

Proč musely být povinně instalovány měřáky na radiátorech, když se pak stejně všechno průměruje? Nebylo by smysluplnější měřit odběr tepla na patě domu?

Tento problém není v kompetenci MMR. Řeší ho MPO v zákonu č. 318/2012 Sb. Povinnost měřit vychází i z příslušných směrnic EU.

Jaký je rozdíl mezi základní a spotřební složkou?

Základní složka vyjadřuje tu část nákladů, která není závislá na chování příjemců služeb – konečných spotřebitelů, a rozúčtovává se každému podle tzv. započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru.
Základní složka nákladů na teplo pokrývá permanentně náklady na pohotovostní výkon otopné soustavy, prostupy tepla, tepelné ztráty vnitřního rozvodu a náklady na temperování společných prostor domu.
Spotřební složka nákladů na teplo pokrývá náklady na teplo dodané do bytu otopnými tělesy, jehož množství může nájemce ovlivnit regulací přívodu tepla do otopných těles. Vychází z míry indikované spotřeby energie na vytápění.
Rozděluje se mezi příjemce služeb podle údajů měřidel s použitím korekcí či výpočtů. Výpočtové metody zohledňují rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla, která je dána jejich polohou, velikostí otopných těles, způsobem připojení měřidel a projektovanou vnitřní teplotou.

Je mi k něčemu, že spotřební složka může nově být až 70 %?

Lépe a přesněji bude provedeno rozúčtování nákladů s ohledem na tepelně izolační vlastnosti objektu.

Řeší nová vyhláška také případ, kdy je byt napojen na dálkový zdroj tepla, ale převážně využívá krbová kamna?

Vyhláška řeší tyto případy v souvislosti se stanovením započitatelné podlahové plochy. V příloze č. 1 část A vyhlášky je uveden způsob jak tuto plochu stanovit, pokud v místnosti není umístěno otopné těleso, které je součástí otopné soustavy.

Jak je ve vyhlášce upraven případ, kdy majitel používá akumulační kamna nebo přímotopy?

Jedná se o případy, kdy byt nebo nebytový prostor je odpojen od vnitřního rozvodu vytápění. Vyhláška řeší tyto případy tak, že poskytovatel služeb rozúčtovává pouze základní složku nákladů na vytápění podle poměru velikosti započitatelné plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové započitatelné podlahové ploše bytu nebo nebytového prostoru v zúčtovací jednotce.

Používá se vyhláška i v případě, že všechny jednotky v bytovém domě jsou osazeny kalorimetry?

Samozřejmě ano, protože pro případy řešené vyhláškou je i kalorimetr tzv. poměrové měřidlo.

Je možné novou vyhlášku uplatnit již na rozúčtování tepla a teplé vody za rok 2015?

Toto řeší přechodná ustanovení – vznik právních vztahů a nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se posuzují podle vyhlášky č. 372/2001 Sb., tedy stávající vyhlášky. Podle této vyhlášky se rozúčtovává i v případě, kdy zúčtovací období započalo přede dnem nabytí účinnosti nové vyhlášky, tedy před 1. 1. 2016, a to i v případě, že zúčtovací období skončí po nabytí účinnosti nové vyhlášky.

Zdroj: MMR